Cíl: Popsat klinický nález u pacientů s náhle vzniklým poklesem zrakových funkcí v důsledku vzniku solární makulopatie po pozorování částečného zatmění Slunce a výsledky sledování změn za 7 týdnů.
Metodika: Retrospektivně byla vyhodnocena zdravotnická dokumentace pěti žen (6 očí) se solární makulopatií vzniklou v souvislosti se sledováním částečného zatmění Slunce dne 20. 3. 2015. Diagnóza solární makulopatie byla stanovena na základě anamnestických dat, oftalmologického vyšetření fundu v arteficiální mydriáze a potvrzena pomocí spektrální optické koherentní tomografie makuly. Sledovací doba pacientů byla v našem souboru 7 týdnů.
Výsledky: Všechny pacientky popisovaly přítomnost relativního centrálního skotomu a pokles centrální zrakové ostrosti (NKZO) na postiženém oku v různém rozsahu. Průměrná nejlépe korigovaná zraková ostrost u žen v našem souboru případů byla 6/9 (interval 6/6 slabě – 6/18). U jedné pacientky se jednalo o oboustranné, ve zbylých případech o jednostranné postižení. Biomikroskopické vyšetření očního pozadí odhalilo u všech pacientek v centru foveoly žlutavé až žlutobělavé léze s projasněním pigmentového listu. Optická koherentní tomografie makuly prokázala nepravidelnosti retinálního pigmentového epitelu a vnějších segmentů fotoreceptorů s hyperreflektivním ložiskem neuroretiny v centru foveoly.
Závěr: Během sledovaného období jsme u všech žen s jednostranným postižením zaznamenali zlepšení centrální zrakové ostrosti. U ženy s oboustranným poškozením sítnice zůstává na pravém oku NKZO bez zlepšení. Při vyšetření optickou koherentní tomografií po 7 týdnech je patrná regrese nálezu u 3 očí. U ostatních případů přetrvávají drobné strukturální změny v centru makuly.