Úvod: Diabetický makulární edém (DME) je nejčastějším důvodem poklesu vízu u diabetiků 2. typu. Příčinou DME je abnormální permeabilita kapilár makuly. Cíl: Autorky prezentují výsledky sledování pacientů s DME po léčbě mikropulsním laserem s vlnovou délkou 577 nm.
Metodika: Do souboru bylo zařazeno celkem 23 očí 15 pacientů s fokálním nebo difúzním DME. U všech pacientů bylo provedeno ošetření makuly mikropulsním laserem 577 nm, byla použita technika kladení stop vedle sebe jako písmena ETDRS optotypů, průměrně proběhlo 2,5 sezení léčby.
Výsledky: Nejlépe korigovaná zraková ostrost (NKZO) byla na počátku sledování 61,8 písmene ETDRS, po 3 měsících 62,5 písmene, po 6 měsících 59,5 písmene, po 9 měsících 57,6 písmene, po 12 měsících 59,2 písmene. Rozdíl mezi průměrnou NKZO počáteční a po roce byl -2,7 písmene. Rozdíl není podle t-testu statisticky významný.
Centrální tloušťka sítnice (CRT) byla na počátku sledování průměrně 380,4 µm, po 3 měsících 368,1 µm, po 6 měsících 327,5 µm, po 9 měsících 329,2 µm, po 12 měsících 301 µm. Rozdíl mezi průměrnou CRT počáteční a po 12 měsících byl -79,5 µm. Rozdíl podle t-testu je statisticky významný na 1% hladině významnosti.
Diskuse: V našem souboru došlo ke snížení nebo stabilizaci DME u 83 % očí a ke zlepšení nebo stabilizaci vízu u 61 % očí. Vzhledem k progresívní povaze onemocnění by bez léčby došlo k jeho zhoršení. Na základě tohoto sledování a v souladu s literaturou jsme v současné době změnily léčebný postup, používáme techniku kladení laserových stop těsně vedle sebe. Nová pozorování budeme prezentovat.
Závěr: V našem souboru došlo ke zlepšení průměrné CRT a průměrná NKZO zůstala prakticky stejná. Léčba DME mikropulsním laserem se jeví jako účinná metoda, jejíž hlavní výhodou je, že nedochází k tvorbě jizev na sítnici a tím možné tvorbě skotomů. Při nedostatečném efektu léčby laserem máme možnost kombinace s anti-VEGF léčbou.