Cíl: Poukázat na problematiku diagnostiky oční formy rosacey a vývoj nálezu u pacientů po nastavení léčby. Pomocí glykomického rozboru slz odlišit zdravé a nemocné pacienty.
Metodika: Prospektivní studie hodnotí 34 pacientů, celkem 68 očí po dobu 6 týdnů, u kterých byla na základě subjektivních potíží a klinického vyšetření diagnostikována oční forma rosacey. Byl sledován vývoj objektivních a subjektivních příznaků. K odlišení nemocných pacientů od zdravých byla použita analýza glykanů v slzách.
Výsledky: Kožní postižení bylo diagnostikováno u 94 % pacientů s oční formou rosacey, nejvíce zastoupený fenotyp byl erytemato-telangiektatický (68,8 %), s průměrnou délkou obtíží 29,3 měsíce (rozmezí 0,5–126), medián 12 měsíců. V průběhu studie byl zaznamenán trend zlepšení všech sledovaných parametrů (dysfunkce Meibomských žláz, hyperemie bulbární spojivky, teleangiektázie marga víček, přední blefaritida, nerovnost a zarudnutí okrajů víček, neovaskularizace rohovky). Byla pozorována i úprava subjektivních projevů onemocnění jako pocit cizího tělesa, pálení, suchost, slzení a svědění očí, fotofobie a potíže po ránu. Analýzou glykanů v slzách došlo k částečnému rozdělení vzorků slz na základě jejich původu, tj. bylo možno odlišit pacienty s rosaceou oproti zdravé kontrole. V prvním odběru bylo do skupiny nemocných zařazeno 32 pacientů, celkem 63 očí (98,4 %), s dalšími odběry lze pozorovat změnu glykomického profilu slz pacientů v průběhu léčby.
Závěr: K objektivnímu i subjektivnímu zlepšení došlo u všech pacientů. Odběr slz a jejich rozbor může být jednou z cest ke včasné diagnostice onemocnění.