Cíle: Hlavním cílem naší studie bylo prokázat rozdíl v hustotě endotelových buněk mezi skupinou uživatelů kontaktních čoček s keratokonem a neuživatelů kontaktních čoček (bez keratokonu).
Materiál a metody: V naší studii jsme měli data od 96 probandů. Jejich průměrný věk byl 40,5 ±14,05 let. Pro účely naší studie jsme u jednotlivých probandů pracovali samostatně s každým okem zvlášť (n = 192). U 97 očí byl diagnostikován keratokonus (výzkumná skupina). Průměrný věk pacientů z výzkumné skupiny byl 41,9 ±10,6 let. U zbývajících 95 očí nebyl keratokonus diagnostikován (kontrolní skupina). Průměrný věk pacientů v kontrolní skupině byl 39,5 ±16,6 let. Ve skupině s keratokonem celkem 43 očí pacientů nosilo tvrdé kontaktní čočky (TKC) a 48 očí pacientů hybridní kontaktní čočky (HKC) a 6 očí pacientů používalo měkké kontaktní čočky (MKC). Průměrná celková doba používání kontaktních čoček ve výzkumné skupině byla 10,6 ±2,36 roku.
Výsledky: Průměrný počet endotelových buněk u výzkumné skupiny byl 2607,11 ±298,45 buněk na mm2. Průměrný počet endotelových buněk u kontrolní skupiny byl 2831,94 ±523,51 buněk na mm2. Tyto dvě proměnné jsme otestovali pomocí T-testu, který ukázal na statisticky významný rozdíl (p < 0,001). Statisticky významný rozdíl průměrného počtu endotelových buněk související s věkem pacientů a užíváním/neužíváním kontaktních čoček dvou typů byl prokázán pouze ve skupině do 40 let při srovnání mezi skupinou bez kontaktních čoček a bez keratokonu a skupinou s keratokonem, která používá TKC (p = 0,02). Statisticky významný rozdíl z pohledu délky nošení kontaktních čoček byl prokázán mezi skupinou bez keratokonu s nebo bez MKC a skupinou s keratokonem při nošení TKC nebo HKC po dobu delší než 20 let (p = 0,01 a p = 0,02). Tento rozdíl byl ještě prokázán
u uživatelů HKC již po 15 letech nošení (p = 0,001).
Závěr: Z našich výsledků tedy můžeme vyvodit, že existuje rozdíl v počtu endotelových buněk mezi pacienty bez keratokonu a s keratokonem.