Cíl: Provést analýzu souboru dětských pacientů s úrazem očí, očnice a periokulární krajiny ošetřených ve FN Ostrava.
Metodika: Retrospektivně byla vyhodnocena zdravotní dokumentace všech dětských pacientů ošetřených ve Fakultní nemocnici v Ostravě v době od 1. 1. 2007 do 31. 12. 2011 pro poranění oka, očnice a periokulární krajiny. Sledovali jsme mechanismus úrazu, charakter poškození oka, u závažných poranění dlouhodobé následky úrazu, období roku a okolnosti, za kterých k úrazu došlo. Ve studii byla použita Birminghamská klasifikace mechanických úrazů oka (Birmingham Eye Trauma Terminology – BETT) upravená rozšířením o chemická, termická a orbitální traumata. Rozsah poranění očí a periokulární krajiny poleptáním a popálením byl hodnocen klasifikací podle Dua.
Výsledky: Soubor tvořilo 448 dětí (309 chlapců, 139 dívek), ve věku od 3 měsíců do 17 let (medián 10 let). Nejčastějším typem úrazů byla uzavřená poranění očí (253 pacientů, 56,5 %), orbitální traumata (149 pacientů, 33,3 %), chemická a termická poranění (39 pacientů, 8,7 %), nejmenší zastoupení měla závažná otevřená poranění oka (7 pacientů, 1,6 %). Nejčastějším mechanismem úrazu bylo zasažení předmětem (34,6 %), dále trauma způsobené pády a nárazy (15,2 %) a zranění způsobené jinou osobou (10,3 %). K 50,9 % úrazů došlo ve dnech školní docházky. K 10,3 % všech úrazů došlo přímo ve škole nebo předškolním zařízení. V 6,5 % případů se jednalo o sdružené poranění vyžadující mezioborovou spolupráci.
Závěr: Studie prokázala, že výskyt poranění očí je nejčastější u chlapců v adolescentním věku. Převažujícím typem úrazů očí u dětí jsou uzavřená poranění. Mechanismus očního úrazu je variabilní, přesto existuje vztah mezi mechanismem a věkem dítěte. Otázka preventivních opatření, jimiž by bylo možno zajistit zvýšení bezpečnosti dětí, přesahuje rozsah práce, většina dokumentovaných úrazů se však přihodila bez přítomnosti dozorující dospělé osoby.